Náměstí 24, 384 51 Volary,
tel. 388 333 261,
knihovnavolary@centrum.cz

Věra Kistlerová

Věra Kistlerová - obrázek

Věra Kistlerová - obrázek

Věra KISTLEROVÁ
* 23. 3. 1929, Volary 
† 3. 4. 2006, Darlington (Jižní Karolína, USA) 
 
Prozaička, hudební skladatelka
 Dívčím jménem Polenová, v USA užívala jméno Vera P. Kistler. Narodila se v rodině železničního zřízence a švadleny ve Volarech na Šumavě. Dětství prožila v Plzni, kde od 1940 navštěvovala měšťanskou školu, 1944 se s rodiči přestěhovala do Volyně na Šumavě. Provdala se za vojína americké armády Thomase C. Kistlera a od roku 1947 žila v Darlingtonu (Jižní Karolína). 1964–68 studovala hudební vědu na Coker College v Hartsville (titul BA 1969), 1969–73 pokračovala ve studiu na Univerzitě Jižní Karolíny v Columbii (titul MA 1973); další studium na této univerzitě 1984–87 zakončila doktorskou prací věnovanou Bohuslavu Martinů. Kromě výpomoci v manželově podniku působila jako soukromá učitelka klavírní hry, vyučovala hudební teorii a sborový zpěv na středních školách, věnovala se též skladbě. 1987 byla zaměstnána na Allen University v Columbii. Je autorkou řady komorních i sborových skladeb na slova známých básníků (Robert Frost, Reiner Marie Rilke), často zhudebňovala vlastní texty a aranžovala české národní písně.
Literatuře se Kistlerová začala věnovat na počátku 70. let. Povídkami, později knižně otištěnými v souboru Ptáci jednoho peří, přispívala do časopisů vycházejících v Jižní Karolíně: Sandlapper Magazine (1979) a State Magazine (1985). Roku 1971 se zúčastnila jubilejní antologie k 300. výročí založení státu Jižní Karolína. V Československu publikovala své prózy v polovině 80. let v časopisech Vlasta a Kmen. Za knihu povídek Hluché fialky jí byla 1983 udělena výroční cena nakladatelství Melantrich.
 Námětem všech česky psaných próz Věry Kistlerové je život současného amerického jihu, ztvárňovaný s hlubokou znalostí prostředí a současně s odstupem a nadhledem člověka formovaného odlišným kulturním zázemím. Povídkový soubor Hluché fialky líčí s jemným humorem, sebeironií i s laskavým soucitem osudy tzv. válečných nevěst, jejichž představy o budoucím domově i životním partnerovi narážejí na prozaickou realitu, vypráví o ženách, které se odcizily své staré vlasti, aniž by v novém prostředí ztratily stigma cizinky. Vykořeněnost přistěhovalce i člověka, odmítajícího se přizpůsobit jižanským konvencím a konzumnímu stylu života, sleduje Kistlerová v románu Sladké putování. Na expresivně podaných osudech jeho hrdinů se pokouší o barvitou fresku barbarsky vášnivého a živočišného prostředí jižanského maloměsta v počátcích rasové integrace školství. Extrémnost a brutalita prostředí přispívající ke generačnímu odcizení se staly hlavními tématy povídek sbírky Ptáci jednoho peří.

BIBLIOGRAFIE

Próza: Hluché fialky (PP 1982); Sladké putování (R 1985); Ptáci jednoho peří (PP 1986).
02.02.2011 11:31:55
knihovnavolary
ŠUMAVA LITERA.png
Do Síně slávy byl uveden vimperský spisovatel František Kadoch, neúnavný propagátor steinbrenerovských kalendářů a autor řady knih povídek.

Cenu předsedy poroty získal Aleš Palán za knihu Raději zešílet v divočině.

Výsledky dalších kategorií: Ceny Johana Steinbrenera

Cena za beletrii a poezii

  1. místo Roman Szpuk: Klika byla vysoko
  2. místo Viktorie Hanišová: Houbařka
  3. místo Jan Kaše: Šumavské tajemství nacistů

Cena za fotografické a výtvarné knihy

  1. místo Petr Hudičák, Zdena Mrázková, Jindřich Špinar: Krumlov – město pod věží
  2. místo Vladimír Kunc, Tonda Yetti Jelínek: Šumavské návraty
  3. místo Miroslav Houšť. Z Kašperských Hor do Kalábrie
    Petr Faltus, Karel Steigerwald: Šumava patafyzická

Cena za historické a faktografické publikace

  1. místo Jan Lakosil: Šumava 1938
  2. místo kolektiv autorů: Zdíkovsko sobě
  3. místo Pavel Fencl, Markéta Voříšková: Oběti první světové války v okrese Prachatice.

Autorem ceny Johanna Steinbrenera je vimperský sklář Jaroslav Zedník.



Více najdete na adrese:
https://www.facebook.com/sumavalitera/
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one